Vévodkyně

Vévodkyně

Jude Deveraux

(román)

Bohatá americká dědička Claire Willoughbyová se na první pohled zamiluje do skotského vévody Harryho z MacArranu. Ten kvůli svým finančním problémům moc dlouho neváhá a požádá ji o ruku. Společně s Claire pak odjedou do Skotska na jeho sídlo Bramley House. Doprovází je Claiřina mladší sestra Sarah Ann, které všichni říkají uličnice, i s rodiči.

Claire sklonila hlavu a pobídla koně do trysku, kterým by možná vyhrála i na dostizích. Cítila se báječně, tak svobodně jako od přeplutí oceánu ještě nikdy, když tu se zběhlo všechno najednou. Z hustých stromů po její pravici vykročil na cestu muž, zrovna když přejížděla nízký hřeben a neviděla do dálky. Kráčel velmi rychle a kdoví proč nezaslechl dusot koňských kopyt po tvrdé hlinité cestě.

Kůň, muž a především jezdkyně ztuhli úlekem. Kůň se vzepjal, Claire se svezla ze sedla a bolestivě dopadla na levou paži. Kůň pokračoval v běhu doleva, směrem k jakémusi močálovitému jezírku. Muž se přikrčil, zvedl loket, aby se ochránil před sekajícími podkovami, ale pak se vrhl k ležící ženě.

"Mě nechte, podařilo se vyheknout Claire, když se s námahou vytáhla do sedu. "Radši utíkejte za koněm, než zapadne do bažin."

---

Neznámému muži se podařilo koně zastavit a zklidnit. Když k němu Claire došla, zjistila, že je nejspíš velmi nemocný. Kulhal a jeho obličej měl žlutozelenou barvu. Před Claiřinýma očima se pomalu hroutil v mdlobách k zemi. Claire ho na poslední chvíli zachytila a společně s ním si sedla na zem. Počkala až se probere a chtěla mu pomoct dostat se domů. Neznámý muž se jí představil jako Trevelyan. Při cestě domů si povídali o Harryho rodině a známém spisovateli a cestovateli, kapitánu Bakerovi. Když už byli téměř u cíle, spatřili přijíždět Harryho na koni.

"Moje jméno jste neslyšela!" sdělil jí rázně, i když si nebyl jistý, zda ho Claire vůbec vnímá. Vnořil se mezi stromy a zmizel jí z dohledu. Zůstal však ukrytý nablízku a přihlížel výjevu na stezce.

Harry nakonec odveze Claire domů a Trevelyan, jen co mu oba zmizí z očí, také odejde.

V noci však Trevelyan Harryho navštíví přímo v jeho pokoji.

"Prozradil jsi jí, kdo jsi?"

"Ne, řekl jsem jí jen tolik, že jsem s rodinou spřízněný, a ona mi vyprávěla o tvém zemřelém bratrovi, jenž mohl, ale nemusel být...," Trevelyan se odmlčel, "až přehnaně zapálený autor dopisů."

"Zahrnula tě svými názory, co?"

Trevelyan se obrátil zpět k bratrovi a pohled měl číhavý jako had. Jistý muž kdysi Harrymu vyprávěl, že se setkal s kapitánem Bakerem a že je ochotný odpřísáhnout, že ten člověk vydrží hodiny bez mrkání. "Zdá se, že ji máš docela rád."

Harry pokrčil rameny. Ujde, ale pořád to je jen Američanka."

"A namouduši rozkošná, poznamenal Trevelyan tiše.

Tohle konečně zvedlo Harryho z postele. "Tak poslyš, Vellie, přece mi nechceš říct, že mi ji zkusíš přebrat! Ta dědička patří mně a nikomu jinému!"

Další dny stráví Claire o samotě. Nikdo z lidí, kteří v Bramley bydlí se s ní nebaví. Navíc se všichni řídí pravidly, jenž stanovila Harryho matka. Harry tráví všechen čas na lovech a Claiřina rodina má také své zájmy. Po pár dnech se však Claire začne nudit a rozhodne se tedy prozkoumat celý svůj nový domov. V neobydleném západním křídle sídla se pod ní prolomí prohnilé prkno a Claire se propadne podlahou. Najde ji ale Trevelyan, pomůže jí ven a ukáže jí kde bydlí. Dalších několik dní stráví pak společně.

Navštíví výrobce whisky Agnuse MacTarvita a Clare se naučí skotské tance. Claire se pak o Trevelyana stará, když je nemocný. Pomůžou Trevelyanově sestře Leatrici, vdát se za její celoživotní lásku. Zachrání také krásnou Nyssu, kterou věznil Trevelyanův bývalý společník.

Claire si po dlouhé době uvědomí, že Harryho nemiluje a že je jí s Trevelyanem mnohem líp. Zjistí dokonce, že Trevelyan je její oblíbený spisovatel Frank Baker a že je starším bratrem Harryho. Docela dost se ale rozzlobí, protože jí neřekl pravdu.

Když se po něm opět ohlédla, zjistila, že vstal a stojí za ní tak blízko, že by se jí mohl dotknout - ale nedotkl se jí. "Skutečně tvá láska ke mně navždy zemřela?"

"Nezemřela," přiznala Claire upřímně. "Myslím, že mě doprovodí až do hrobu, ale žít s tebou nechci. Nedokážu žít s člověkem, jenž stojí mimo proud života a nezapojí se do něho."

"Zapojuju se dost, abych..."

Navztekaně mu skočila do řeči: "Ale ne, to není pravda! V jednom kuse se na něco vymlouváš! Tvrdíš, že mě miluješ, ale že mi nebudeš bránit ve sňatku s jiným mužem! Vymlouváš se, proč nemůžeš přijmout svůj právoplatný titul vévody, ale věc se má tak, že jako vévoda by ses musel zajímat a starat o jiné lidi, jako jsou pachtýři a tvoje matka, stýkat se s nimi a zapojit se do jejich života. Pro tebe je však mnohem snazší stát stranou a všechno to hemžení pouze pozorovat."

Nakonec se však Claire za Trevelyana provdá. On však titul vévody nechá bratrovi, který se oženil se Sarah Ann.

Jakmile se Trevelyan úplně zotavil, odjeli spolu do Afriky, kde Trevelyan, stále jako kapitán Baker, podnikal další průzkumné výpravy do vnitrozemí.